Ateroskleróza, vysoká hladina cholesterolu… jak vzniká a lze jim předcházet?

Aterosklerózu a zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi řadíme souhrnně mezi kardiovaskulární onemocnění, které patří vedle onkologických onemocnění k nejčastějším příčinám úmrtí v České republice. A jelikož jsou kardiovaskulární onemocnění v úzkém kontaktu s výživou a životním stylem, lze těmto onemocněním s úspěchem předcházet a snižovat riziko jejich vzniku. Víte, jak přesně tyto onemocnění vznikají či jaké potraviny a pohybové aktivity jsou nejlepšími prostředníky v prevenci před kardiovaskulárními poruchami?

 

Cholesterol v hlavní roli

Za vším hledej cholesterol, dalo by se říct. A i přesto to není tak jednoduché, že by jeho pouhé vyloučení ze stravy bylo optimální řešení. Není. Lidský organismus si totiž cholesterol dokáže tvořit sám, takže pokud mu jej nedopřejete ve stravě, rozjede se cholesterolová mašina v játrech ještě na větší obrátky. Řešení je naučit se s cholesterolem vycházet, najít správný balanc a nekonzumovat jeho oxidované deriváty… Ale vraťme se nyní k základům.

Cholesterol se ze stravy dostává do jater, odkud je dále transportován krevním řečištěm. To však není tak jednoduché, jelikož cholesterol je tukové povahy (lipofilní), zatímco krev je vodné povahy (hydrofilní) – cholesterol se zde tedy, narozdíl třeba od glukózy, nerozpouští. Je tedy třeba jej navázat na látku umožňující transport – vzniká lipoprotein. Cholesterol tedy z jater odchází do krve v podobě LDL-cholesterolu (Low-Density Lipoprotein).

Jinou úlohu má HDL-cholesterol (High-Density Lipoprotein), který z krevního řečiště odvádí nadbytečný cholesterol zpět do jater, kde je dále metabolizován. Říkáme mu proto „hodný“ nebo „správný“ a snažíme se jej mít v těle co nejvíce (což není tak snadné, ale alespoň se při pohledu na vysokou hladinu HDL-cholesterolu z krevních testů neděsíme a přijímáme výsledky s radostí).

Pokud v krvi však převažuje LDL-cholesterol, nastává problém. Takový cholesterol se spolu s dalšími tuky ukládá na stěnách cév, kde postupem času vznikají notoricky známé aterosklerotické pláty, které postupně cévy ucpávají. Nebojte, máme je všichni. Po několika desítkách let usazování však může nastat problém – vedou totiž k mrtvici či infarktu myokardu.

Nechme však teorii teorií a pojďme se podívat na příčiny, které mohou kardiovaskulární stav v průběhu let podstatně zhoršit.

 

Jaké faktory hrají nejdůležitější roli při vzniku kardiovaskulárních onemocnění?

Ať již je to jakkoli nespravedlivé, genetické predispozice hrají jednu z nejdůležitějších rolí směrem k rozvoji kardiovaskulárních onemocnění. Máte-li v rodině běžné výskyty kardiovaskulárních onemocnění, je pravděpodobné, že i vy budete mít vyšší riziko jejího vzniku. To však neznamená, že musíte jen nečinně přihlížet! Stále je zde velký prostor na ovlivnění dalšími faktory, kterými můžete snižovat riziko zvýšené hladiny cholesterolu či vzniku aterosklerózy. Jaké to jsou?

Pravděpodobně vás nepřekvapí, že mezi nejlepší prevence patří pohybová aktivita a vhodný dietní režim. Pojďme to ale trochu rozvést.

V rámci pohybové aktivity nemusíte denně zdolávat maratony – klíčem k úspěchu totiž nejsou vyčerpávající výkony, ale konzistence a dlouhodobá pravidelnost. Jako optimální prevenci před vznikem kardiovaskulárních onemocnění vidí výzkumníci týdenní porci asi 1200-2200 kcal spálených sportovní aktivitou, to odpovídá asi 3-5 hodinám plavání či 2-3 hodinám běhu. Udělejte si ze sportu součást vašeho životního stylu, vaše cévy vám za to poděkují!

Druhým pilířem základní prevence je správně nastavený dietní režim. To však neznamená, že nutně musíte strádat! Měli byste však dodržovat následující pravidla:

  • Energetický příjem volte s ohledem na vaši fyzickou aktivitu – dopřejte si kalorická jídla, pokud sportujete, a volte lehčí jídla, pokud máte pasivní životní styl.
  • Nasycené mastné kyseliny se ve stravě snažte omezit, neměly by ve stravě představovat více než 10 % z celkového energetického výdeje (pro běžné osoby to je dávka asi 20-25 g nasycených mastných kyselin denně)
  • Trans-nenasycené mastné kyseliny konzumujte jen původem z přirozených potravin (mléčné výrobky), průmyslově zpracovaným zdrojům trans-mastných kyselin se vyhněte úplně (dorty, polevy).
  • Přirozené zdroje cholesterolu (vejce) neupravujte za příliš vysokých teplot – mohou totiž vznikat oxidační deriváty, které jsou obzvlášť toxické.
  • Nekuřte. Kouření cigaret je opravdu velmi problematické a negativně se podepisuje pod celou řadu onemocnění. Snížení hladin HDL-cholesterolu budiž důkazem, že ani v případě cévních onemocnění nám kouření život moc neusnadní.

 

Co na to vejce?

Dávno jsou pryč doby, kdy byla pravidelná konzumace vajec na black-listu všech výživových poradců, i přesto však přesná doporučení ohledně konzumace vajec nenajdeme. Z provedených studií však víme, že konzumace vajec zvyšuje HDL i LDL cholesterol v krvi stejnou měrou, nedochází tedy ke zhoršení poměru těchto dvou forem cholesterolu, a proto se u zdravých jedinců konzumace vajec obávat nemusíme, a to ani v případě, že se jedná o více kusů během jednoho dne.

Vejce se však snažte upravovat vařením či úpravou za nízké teploty, vyhněte se smažení. Taktéž myslete na pravidelné lékařské prohlídky, které by měly být u dospělého jedince samozřejmostí.

 

Pohybem ku zdraví… Ale jakým?!

Již v úvodu článku bylo zmíněno, že pohybová aktivita je důležitou součástí (možná až stěžejní) prevence před kardiovaskulárními onemocněními. Zde je zároveň dobré zmínit, že ne všechny pohybové aktivity vedou k optimalizaci zdraví stejným způsobem.

Nejlepším prostředkem v prevenci před kardiovaskulárními onemocněními jsou vytrvalecké sporty typu běhu, jízdy na kole či plavání. Zatímco oproti intervalovým tréninkům tyto aktivity nepřináší tolik benefitů v podobě celkové trénovanosti či kvalitě kostní tkáně, zcela dominují ve snižování krevního tlaku a optimalizaci poměru HDL a LDL cholesterolu v krvi.

 

Pomohou doplňky stravy?

Jistě se budu opakovat, když zmíním, že žádný doplněk stravy není nadřazený běžné, kvalitní a vyvážené stravě. Kombinace různých druhů zeleniny a ovoce, luštěnin, celozrnných obilnin či tučných mořských ryb vám jako prevence kardiovaskulárních onemocnění prokáží bohatou službu.

I přes to však existují suplementy, které můžete použít ve snaze o prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Ze všech bych jmenoval následující příklady: Omega-3 mastné kyseliny (vysoké množství při již vyšším cholesterolu), Lecitin, Koenzym Q10 či Psyllium (vláknina).

 

 

Zdroje:

[1] Fagard R. H. et al. (2007). Effect of exercise on blood pressure control in hypertensive patients. European journal of preventive cardiology

[2] Durstine J. L. et al. (2012). Blood lipid and lipoprotein adaptations to exercise. Sports medicine 31:15

[3] Nybo L. et al. (2010). High-intensity training versus traditional exercise interventions for promoting health. Medicine and science in sports and exercise 42:10

Comments:0

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *