Lepek všude kam se podíváš! Máme se mu vyhýbat?

Sportovci mají jasno: Bezlepková dieta je cesta ke zdravé stravě a lepší výkonnosti. Alespoň to si myslí většina profesionálních sportovců. Z nich 41 % se zároveň pokouší držet určitou formu bezlepkové stravy. Zdá se, že jsme konečně našli tu ideální cestu směrem ke sportovní výkonnosti, jenže… neexistuje studie, která by říkala, že pro zdravé lidi je bezlepková strava vhodnější než strava obsahující lepek. A že trpíme určitou poruchou zpracování lepku či potravin obsahujících lepek? Rozhodně ne 41 % z nás…

 

Když se řekne lepek, mnoho sportovců se obrátí zády s výrazem, jak je možné, že ještě někdo toleruje lepek ve stravě. Nedej bože, napíšu-li někomu do jídelníčku pečivo. A přitom to dělám, protože mě ještě nikdo nepřesvědčil, že bych to dělat neměl. Jsem si vědom toho, že řada osob lepek netoleruje zcela dobře a dělá mu problémy. Ale to dělá mnoho potravin a také je do jídelníčku zařazuji – o tom je individuální pohovor s klienty před tím, než jim jídelníček vytvořím.

Rozhodl jsem se, že se tématem lepku zkusím zabývat trochu důsledněji. To přeci není možné, že by se téměř polovina profesionálních sportovců pokoušela o něco, co nemá prakticky žádný vědecký podklad. A tak jak je mým zvykem, rád se o mé nové poznatky o lepku s vámi v tomto článku podělím.

 

Co je to lepek?

Jedním z problémů celé lepkové problematiky je skutečnost, že potíže nevyvolává jedna konkrétní látka, ale spíše skupina různých látek, které souhrnně nazýváme lepkem. Nejproblematičtějšími bílkovinami ze skupiny lepku jsou poté prolaminy a gluteniny, které společně představují více než 50 % z celkového obsahu bílkovin obilovin.

Nejproblematičtějšími látkami jsou poté v pšenici se vyskytující gluteniny a gliadiny. Ani další známé obilniny však nejsou zcela bez viny. Žito, ječmen a oves jsou dalšími potravinami, ve kterých se setkáváme se specifickými zdroji prolaminů řadících se do skupiny lepku. Celá problematika je o to složitější, že každou poruchu metabolismu lepku způsobuje něco jiného, a proto nelze říct univerzální doporučení ohledně vhodné bezlepkové diety pro osobu, která má s lepkem problémy. A jaké problémy mohou nastat?

 

Jak nás lepek omezuje?

Problémů, které může způsobovat lepek je vícero, a proto zjištění, že vám tyto obilné bílkoviny nedělají dobře ještě neznamená, že máte vyhráno a že víte, jaký problém s lepkem váš organismus má. Běžně totiž rozeznáváme:

Celiakie. Chronické autoimunitní onemocnění, které nám zcela zakazuje dostat se do kontaktu s lepkem. Celiakie je v současné době nevyléčitelným onemocněním, ale po vyřazení lepku ze stravy se příznaky brzy vrací do normy. Celiakií trpí 0,5-1,7 % populace a v rámci bezlepkové stravy musí zcela vyřadit pšenici, žito, ječmen a oves, který byl vyráběn ve stejných závodech jako výše zmíněné obiloviny.

Alergie na lepek. Ta je často zaměňována za celiakii, i když se jedná o zcela odlišný typ poruchy metabolismu lepku. V tomto případě nejde o chronické onemocnění, ale o akutní reakci na pšeničnou bílkovinu – gliadin. Projevy se proto vyskytují ihned po pozření dané potraviny, nejčastěji během minut až hodin. Alergici tak ihned pocítí trávící obtíže, zvracení, nadýmání či kožní vyrážky. Alergií na lepek trpí asi 0,5-9 % populace (údaje vyplývající ze studie na dětech).

Neceliakální glutenová senzitivita. Toto onemocnění leží v žaludku nejen vědcům, ale i běžným lidem, víme totiž o něm velmi málo. Není tak výjimkou, že se setkávám s názory, že neceliakální glutenovou senzitivitou trpí prakticky každý z nás, protipólem budiž názory tvrdící, že tato porucha prakticky neexistuje. Projevuje se velmi podobně jako dvě výše zmíněné, po několika hodinách po pozření zdroje lepku se dostaví trávící problémy, sníženou chuť do života či bolesti hlavy. Neceliakální glutenovou senzitivitou trpí asi 0,6-6 % populace (v UK si toto onemocnění samodiagnostikovalo 13 % populace).

 

Lepek mi nedělá dobře. Mám možnost se nechat vyšetřit?

V současné době již máme celou řadu možných diagnostik, pomocí kterých lze objektivně stanovit výše zmíněné poruchy metabolismu lepku. Alespoň některé…

Lékař vám bude dělat testy na transglutaminasu, endomysium či na IgE protilátky v krvi. Budete-li mít v krvi protilátky na transglutaminasu či endomysium (EmA), pravděpodobně trpíte celiakií (stanovení EmA je standardně provedeno se specificitou 94-99 %). Úplnou jistotu vám poté dá střevní biopsie, která bývá prováděna. V případě alergie na lepek vám v krvi budou indikovány protilátky IgE a i zde je diagnostika zcela objektivní.

Pokud vám bylo diagnostikováno jedno z výše zmíněných onemocnění, budete muset lepek ze své stravy zcela vyloučit. A ačkoliv alergie na pšenici může v průběhu času odeznít, nejsou tyto poruchy léčitelné prostředky, které v současné době známe. V případě celiakie se budete muset lepku vyhnout zcela…

Podobné testovací prostředky u neceliakální glutenové senzitivity bohužel nemáme. Ačkoliv výzkum objektivních markerů této poruchy je v plném proudu, stále nemáme indikátor s plnou objektivitou, a tak diagnóza zpravidla spočívá v tom, že vaše testy na celiakii a alergii na lepek jsou negativní a vaše symptomy stále přetrvávají. Neceliakální glutenovou senzitivitu si můžete diagnostikovat sami, a tak to dnes vypadá tak, že nesnášenlivostí na lepek trpí každý druhý… Přitom když byla u takových osob provedená studie slepých vzorků, aby poznaly, zda je testovaná mouka bezlepková či nikoliv, nedokázaly v mnoha případech lepkovou mouku poznat!

 

Neceliakální glutenová senzitivita

Tato porucha metabolismu lepku bude dost pravděpodobně vědcům motat hlavu ještě nějaký ten pátek. Na základě přečtení meta-analýzy ohledně tohoto onemocnění z června roku 2019 jsem nabyl dojmu, že toho vlastně stále mnoho nevíme. Existuje shoda na tom, že tato porucha doopravdy existuje a vyvolává určité, měřitelné symptomy. Ty jsou však velmi individuální a nelze je v současné době s dostatečnou přesností testovat.

Stále však nevíme, jaká frakce populace tímto onemocněním trpí. Nevíme, jestli je možné ji léčit a vlastně ani nevíme, čím je přesně tato citlivost způsobená. V současné době se skloňují především 3 možné mechanismy:

  • FODMAPs. Fermentovatelné oligosacharidy, disacharidy, monosacharidy a polyoly. O co jde? Jedná se o fruktooligosacharidy, galaktooligosacharidy, laktózu, fruktózu či alkoholové cukry typu mannitol, xylitol či maltitol. Na ty jsou potraviny obsahující lepek bohaté a zdá se, že by tuto nesnášenlivost mohly způsobovat. Má tedy laktózová intolerance a neceliakální glutenová senzitivita společný základ???
  • Střevní mikrobiom. Se stále zhoršujícím stavem lidského mikrobiomu je možné, že díky vzniklé dysbalanci v tlustém střevě klesá schopnost symbiotických bakterií metabolizovat zbytky nevstřebané potravy. I to by teoreticky mohl být důvod projevů neceliakální glutenové senzitivity.
  • Trypsinové inhibitory. Ty omezují trávení bílkovin přítomných v potravinách obsahujících lepek a následně mohou u osob postižených neceliakální glutenovou senzitivitou vyvolat prozánětlivé komplikace. I zde je však třeba další výzkum k prokázání této možné příčiny.

 

Pokud tedy máte pocit, že váš organismus trpí některou z poruch metabolismu bílkovin přítomných v obilovinách, nechte se vyšetřit. Dobrou zprávou je, že tyto dobře prozkoumané a diagnostikovatelné poruchy jsou velmi málo četné – vždyť výskyt celiakie v České republice je nižší než 0,5 %! Pokud jste vyšetření na tyto onemocnění podstoupili, zkuste slepé testy. Řekněte vašemu blízkému ať vám podá běžné či bezlepkové pečivo bez toho, aniž by vám to řekl. Před tím, než pečivo vyloučíte z jídelníčku úplně, udělejte těchto testů několik. Je totiž velmi pravděpodobné, že žádnou poruchou netrpíte a zbytečně se tak ochuzujete o potraviny, které vašemu tělu nic špatného nedělají…

 

 

Zdroje:

[1] Fasano, A. et al. (2015). Nonceliac Gluten Sensitivity. Gastroenterology 148:6, 1195–1204

[2] Dugum, M. et al. (2016). Managing irritable bowel syndrome: The low-FODMAP diet. Cleveland Clinic Journal of Medicine 83:9

[3] Sapone, A. et al. (2012). Spectrum of gluten-related disorders: consensus on new nomenclature and classification. BMC Medicine 10

[4] Roszkowska A. et al. (2019). Non-celiac gluten sensitivity: A review. Medicina 55, 222

[5] Dana M. et al. (2016). Commercial hype versus reality: Our current scientific understanding of gluten and athletic performance. Nutrition and ergogenic aids

Comments:0

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *