Proč nás bolí hlava?

Hodně lidí se mě v poslední době ptá, co mají dělat, když je bolí hlava, tak jsem se rozhodl pro vás napsat článek, který vám snad trošku pomůže. Pro mne jako člověka, co zná docela slušně anatomii, je jednoduché si udělat ve vteřině rozbor pohybu a vědět co který sval dělá, co utlačuje při jeho zkrácení a jaké svaly za něj přebírají funkci v případě jeho neschopnosti. Zkusím to ale vysvětlovat trošku zjednodušeně, aby tomu rozuměl co nejširší okruh lidí. Je důležité si uvědomit, že toto je jedna z možností, proč nás bolí hlava, tudíž jí neberte jako dogma…

Mezi trnovým výběžkem axis (spina C2) a hlavou (úpon na linea nuchalis inferior) je sval rectus capitis posterior major neboli velký zadní přímý sval hlavy. Pak je pod ním vrstvený malý (minor), ten jde od trnového výběžku atlasu (spina C1) a nedá se tak dobře vyhmatat. Jejich funkce jsou balanční pohyby hlavou a obratlů. Při jeho zkrácení, k čemuž má tendenci, dojde k utlačování vertebrální tepny a zhoršení funkce prokrvování mozku.

Když má někdo typickou bolest hlavy, tak jí může předcházet tzv. aura tzn., že předtím, než ho rozbolí hlava, tak má zrakové potíže, kdy může mít např. rozmlženo nebo dokonce mu může vypadnout kus zrakového pole nebo může mít ztrátu rovnováhy. Zrakovou optiku máme v přední části hlavy (oči), odkud nám vedou nervy do zadní části hlavy, kde máme zrakové centrum. Tam se nám vytváří obraz, který se právě kvůli utlačované vertebrální tepně a následnému špatnému prokrvení rozmlžuje. Aura tedy je stav, než se mozek špatně prokrví. Následně při delší zhoršené distribuci krve do mozku nastává bolest hlavy nebo migréna.

Dalším významným faktorem při bolestech hlavy je na přední (ventrální) skupině svalů. Tam jsou pro nás důležité svaly kloněné (mm. scaleni), kývač-zdvihač hlavy (m.
sternocleidomastideus) a sval dvojbříškový (m. omohyoideus), které dokáží snížit průtok karotidou (krkavice) a dráždit jí. Tam nám pak vzniká ischemie mozku a tudíž ve špatně prokrveném mozku vzniká bolest, stejně tak jako namožený sval bolí.

My se tedy zaměříme na relaxaci rectus capitis posterior major (zadní velký přímý sval hlavy). Zkrácenost tohoto svalu se zjišťuje tak, že se snažíte dát bradu na hrudník. Při nezkrácenosti svalů by mezera mezi bradou a hrudníkem neměla být víc jak na jeden prst (ovšem je důležité mít hlavu v prodloužení páteře), což se zjišťuje při prováděné diagnostice pohybového aparátu. Dále se zaměříme na relaxaci svalů přední skupiny krku svaly kloněné (mm. scaleni), kývač-zdvihač hlavy (m. sternocleidomastideus) a sval dvojbříškový (m. omohyoideus), kde je relaxace složitější a doporučuji jen pod dohledem kvalifikovaného odborníka.

Metod, kterými jdou tyto svaly relaxovat je mnoho a tudíž bude jen na vás, kterou využijete. Já mám oblíbenou SM metodu a principy z ní převedené do posilovny, ale jak se říká:‘‘Sto lidí, sto chutí…‘‘ Snad vám tento článek přinesl něco k užitku.


Autor článku: Martin Schmiedl


Použitá literatura:

  • ČIHÁK, Radomír Anatomie 3., upravené vydání
  • Mudr. Richard Smíšek SM metoda, Spirální svalové řětězce

Comments:0

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *