Proč přísné restriktní diety nefungují?

S příchodem jara přichází i snaha o zlepšení postavy podmíněná blížící se plavkovou sezónou. Osoba X, říkejme mu Pavel, se proto rozhodne dodržovat přísný dietní režim spolu s cvičebním plánem za účelem redukce hmotnosti. Dle očekávání se Pavlovi daří během několika měsíců shodit 5-10 kg a celé léto díky přetrvávající motivaci drží svou štíhlou linii. Koncem léta se vrací ke svému běžnému režimu a nabírá všechna svá kila zpátky očekávajíc návrat k dietnímu režimu opět v průběhu jara. Že se Pavel točí v kruhu? Kéž by… Pavel se točí ve spirále, kdy každý rok na konci léta přibere více, než shodil, a každé jaro je pro něj stále obtížnější přijatá kila shodit. Čím to je a jak se tomu bránit?

 

Bazální metabolický výdej – co je k němu třeba vědět

Bazální metabolický výdej je energetická hodnota, která udává spotřebu energie organismem při klidovém stavu, tj. bez fyzické zátěže, v teplotně neutrálním prostředí za absence stimulace centrální nervové soustavy. Je to energie, kterou tělo spotřebuje na fungování lidských orgánů a udržování stálé tělesné teploty. Bazální metabolický výdej tvoří asi dvě třetiny z celkového denního energetického výdeje, je tedy jedním z nejvýznamnějších faktorů pro udržování vysokého energetického výdeje, resp. hubnutí.

Hodnotu bazálního (resp. klidového) metabolismu zjistíme nejpřesněji pomocí měření na kalorimetru, běžně se však používají i numerické výpočty na základě Harrisovy-Benedictovy rovnice či podle vzorce Katch-McArdle. Výsledky těchto rovnic zpravidla udávají přibližnou hodnotu bazálního metabolismu, kterou by měl průměrný člověk o zadaných parametrech (váha, výška, věk, pohlaví, % tělesného tuku).

Úskalím těchto rovnic je však životně důležitá skutečnost, že lidský bazální metabolismus je regulován a dokáže se přizpůsobovat okolnostem, vůči kterým jej vystavujeme. Tak například držíme-li přísnou restrikční dietu, lidský organismus zpomaluje bazální metabolismus, díky čemuž omezuje energetický výdej a snaží se přiblížit neutrální kalorické bilanci, jinými slovy dáváme-li organismu málo energie z potravy, bude též málo vydávat. Jak to lidské tělo dokáže? Jedním z hlavních příznaků je omezení tvorby tepla, dále se často objevuje únava, snížená motivace a chuť do života – všechny faktory vedoucí k pasivitě šetřící organismu energii. Omezená tvorba tepla je poté často pozorovatelná v zimních měsících (budiž jedno z možných vysvětlení, proč někdo chodí celou zimu jen v mikině a někdo mrzne celou zimu i v bundě či proč někdo trpí stále chladnými rukami).

 

Metabolická adaptace

Vraťme se nyní k případu Pavla. Pavel váží 100 kg, a jelikož již začíná pociťovat negativní zdravotní důsledky obezity, přál by si zhubnout 20 kg. Jeho bazální metabolismus si spočetl pomocí vzorce Katch-McArdle a získanou hodnotu ověřil měřením na kalorimetru – oba získané údaje si byly blízké, a tak Pavel konstatoval, že zná svou hodnotu bazálního metabolismu. Po jednom roce se Pavlovi konečně podařilo zhubnout 20 kg, nyní tedy váží 80 kilogramů. Pavel si opět spočítal hodnotu svého klidového metabolismu pomocí vzorce Katch-McArdle a následně získanou hodnotu ověřil pomocí měření na kalorimetru. Nyní však zjistil, že změřená hodnota z kalorimetru (přesná) je oproti výsledku rovnice asi o 15 % nižší. Tomuto jevu říkáme metabolická adaptace, laicky zpomalení metabolismu. V současné době existuje shoda, že po absolvování delší restrikční diety se hodnota klidového metabolismu zpomaluje oproti průměrným hodnotám asi o 10-15 %. Pokud si tedy spočteme jídelní plán na základě výdeje obdrženého řešením numerických rovnic (Harris-Benedict, Katch-McArdle), budeme konzumovat více kalorií, než kolik bychom v takové situaci měli, což pravděpodobně povede ke zpětnému nabírání hmotnosti, jojo efektu.

V roce 2010 proběhl experiment, během kterého 16 obézních jedinců podstoupilo velmi přísnou restrikční dietu, během které následně redukovali váhu v řádech desítek kilogramů. Jejich klidový metabolismus byl v době před experimentem stanoven kalorimetrem v průměru na 2607 kcal/den, po absolvování 30ti týdenního restrikčního programu byli všichni jedinci přeměřeni a jejich nový klidový výdej byl stanoven v průměru na 1996 kcal/den. V roce 2016, po uplynutí 6 let od absolvovaného dietního programu, bylo 14 ze 16 zúčastněných jedinců přemluveno, aby se opět zúčastnili měření klidového kalorického výdeje. V této době většina ze zúčastněných výrazně přibrala na váze směrem ke své původní hmotnosti. Překvapením bylo zjištění, že průměrný klidový metabolický výdej u měřených osob byl 1903 kcal/den. Zdá se tedy, že metabolická adaptace způsobená dlouhou a přísnou restrikční dietou může přetrvávat i dlouhou dobu po absolvování redukční diety.

Metabolická adaptace je jedním z důvodů, kvůli kterým přísné restrikční diety představují řadu problémů při následné snaze o udržení hmotnosti. Alternativou k takovým dietám může být celková úprava životního stylu, která je pro danou osobu pohodlná, a tedy dlouhodobě udržitelná.

 

 

Zdroje:

[1] HALL KD, Metabolic Adaptations to Weight Loss, 2018

[2] FOTHERGILL E, GUO J, HOWARD L a kol., Persistent metabolic adaptation 6 years after The Biggest Loser competition, 2016

Comments:0

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *