Je baňkování účinné?

Baňkování patří mezi alternativní léčebné postupy při bolestech zad, krku či dolních končetin, a i mezi sportovci si postupně získává stále větší popularitu. Ačkoliv baňkování jako léčebná metoda Tradiční východní medicíny je známá několik tisíc let, cestu do povědomí západního světa si baňkování prošlapalo až v posledních letech. Nutno dodat, že tomu také značně pomohl fenomenální plavec Michael Phelps, když se při olympijských hrách v roce 2016 procházel s viditelnými „podlitinami“ na zádech způsobenými baňkováním.

Ačkoli zatímco například v Jižní Korey a Číně patří baňkování do výbavy více než 90 % fyzioterapeutů, v západním světě na něj bývá někdy nahlíženo jako na šarlatánství či na nekalou praktiku sloužící k tomu vytáhnout z lidí peníze „za nic“. V tomto článku bych rád efektivitu baňkování rozebral více do detailu.

Co se vlastně v těle děje během baňkování

Baňkování jako takové může mít spoustu nejrůznějších podob. Rozdělujeme baňkování suché a mokré, stejně tak se liší způsob aplikace podtlaku, v závislosti na způsobu provedení se dá baňkování provádět plastovými, skleněnými nebo dokonce bambusovými kelímky, samotná změna tlaku je dosažena buď změnou teploty, nebo jednoduše manuálním či automatickým odsáváním. V tomto článku bych se rád věnoval suché metodě za použití plastových baněk, u kterých je podtlaku dosaženo manuálním odsáváním vzduchu.

Postup spočívá v umístění baňky na část těla (sval), u kterého je třeba docílit určité změny. V drtivé většině případů se baňkování provádí na zádových svalech, méně často na svalech hrudních či na dolních končetinách. Snížením tlaku v baňce dojde k „přisátí“ kůže směrem do baňky, což je doprovázeno zarudnutím kůže, které zůstává viditelné až po dobu 2-7 dní. V podstatě nejde o nic jiného než o pořádný „cucflek“ na přesně definovaném místě.

Nyní se možná ptáte, k čemu je to dobré, a jaké změny tato technika v daném místě vyvolá. Hned na úvod bych rád zmínil, že mechanismus fungování baňkování není do dnešních dnů přesně popsaný. I přesto jsou některé teorie více či méně přijímány.

Jedna z původních teorií předpokládá, že při baňkování dochází k lepšímu prokrvení tkáně kyslíkem, což by mělo pomoci s odplavením škodlivých metabolitů, jako je například kyselina mléčná. K TOMUTO VŠAK VE SKUTEČNOSTI VŮBEC NEDOCHÁZÍ. Naopak realita je v podstatě přesně opačná – při baňkování dochází v dané tkáni k narušení mikrocirkulace a ke snížení zásobení dané tkáně kyslíkem, což má za následek zvýšení hladiny kyseliny mléčné, která je produktem anaerobního metabolismu (Tham a kol., 2006; Emerich a kol., 2014). K čemu je to dobré? Některé studie se domnívají, že lokální a dočasné snížení prokrvení má z dlouhodobého hlediska pozitivní vliv na mikrocirkulaci v dané tkáni (Modin a kol., 2001). To může být vysvětlení, proč po baňkování někteří sportovci vykazují menší bolestivost svalů a lepší regeneraci.

Existuje samozřejmě celá řada dalších teorií, za zmínku stojí například „pain gate theory“, která fungování baňkování vysvětluje na základě modulace přenosu nervových vzruchů. Více o této a dalších teoriích se můžeme dočíst v nedávné publikaci Abdullah Al-Bedaha z roku 2019 (Al-Bedah a kol., 2019).

K čemu dochází zcela bezesporu je také vznik zarudlých podlitin, které zůstávají na kůži viditelné po dobu několika dnů. Podlitiny vznikají z toho důvodu, že baňky vlivem podtlaku vytváří na kůži stres vedoucí k ruptuře tenkých kapilár (Tham a kol., 2006).

Z vlastní zkušenosti mohu přidat ještě jeden aspekt, který při baňkování velmi často používám. Mezi velmi časté zdroje bolestí patří případy, kdy dva synergické či antagonistické svaly nepracují vyváženě, následkem čehož jeden sval přebírá funkci za druhý sval a stává se přepracovaným (SIC). Pomocí baňkování je možné „přepracovaný sval“ uvolnit do takové míry, že jeho podpracovaný synergista či antagonista opět zesílí a je možné ho efektivně aktivovat, čímž se navrátí jejich přirozená funkce. Tím velmi často dochází také ke snížení či odstranění bolestí v daném místě.

Jak vypadá baňkování na magnetické rezonanci?

Na níže uvedených obrázcích si můžeme ukázat, jak vypadá technika baňkování před, během a po aplikaci plastových či skleněných baněk. Na prvním obrázku je zobrazený stav během aplikace baňky. Je zřejmé, že vytvořený podtlak vede ke zvětšení objemu svaly a přilehlých měkkých tkání.

Na druhém obrázku si můžeme ukázat stav před, během a po aplikaci baňkování. Všimněte si, že zvětšený objem měkkých tkání přetrvává i 30 minut po dokončení samotného baňkování.

Z obrázků je zřejmé, že baňkování zvyšuje objem měkkých tkání během i po dokončení terapie. Obrázek rezonancí z @cuptherapy A jelikož víme, že nutně platí rovnice:

↑OBJEM= ↓TLAK

je zřejmé, že snížený tlak v měkkých tkáních přetrvává i v době po dokončení terapie. Tyto změny hydrostatického tlaku v měkkých tkáních mají potenciál odstraňovat některé metabolity pomocí tělu vlastních transportních systémů.

Co o účinnosti baňkování říkají vědecké studie

Jedna z nedávno provedených meta-analýz z roku 2018 se věnovala použití baňkování mezi rekreačními a profesionálními sportovci. Nedošla v podstatě k žádným dalekosáhlým výsledkům, v závěru se dokonce můžeme dočíst, že na základě provedených studií toho o účinnosti baňkování nelze mnoho tvrdit. Příčinou byla zejména velmi nízká kvalita citovaných studií, často chybějící kontrolní skupina nebo vysoké riziko zkreslení v jednotlivých experimentech (Bridgett a kol., 2018).

Ve zmíněné práci se tak můžeme dočíst o studiích, které přinesly pozitivní změny na profesionálních fotbalistech, tak o studiích, které prakticky žádná významná zlepšení po pravidelném baňkování nepozorovaly.

O trochu novější studie z roku 2020 se zabývala porovnáním výsledků z různých provedených meta-analýz v období od roku 2010 do roku 2020. Výsledkem byla následující „mapa“, která se zabývala tím, v jakých odvětvích se baňkování dá využít a jak efektivní na základě provedených studií je (obrázek převzatý z publikace Choi a kol., 2020):

Obrázek nám tak trochu koresponduje s tím, k čemu se také baňkování používá nejčastěji: tedy ke zmírnění bolestí v bederní části páteře a ke zmírnění bolestí krku. Z předchozích meta-analýz také můžeme vyčíst, že právě zmírnění svalových bolestí patří k největším benefitům suchého baňkování (Bridgett a kol., 2018).

Například v meta-analýze Caroline de Moura z roku 2018 nalezneme 10 zahrnutých RCT studií, které se zabývaly vlivem baňkování na snížení bolestí v oblastech bederní části páteře (de Moura a kol., 2018). Celkem bylo do meta-analýzy zahrnuto 296 účastníků a na základě analýzy VAS skóre vědci došli k velmi pozitivním výsledkům.

Bolestmi krku a jejich zmírněním pomocí metody baňkování se zabývala další meta-analýza ze stejného roku vedená Seoyoun Kim. Celkem na základě 18 zahrnutých RCT studií bylo zjištěno, že suché baňkování může být vhodnou součástí léčebného postupu, které má za následek zmírnění bolestí (Kim a kol., 2018). Některé studie došly k pozitivním výsledkům při samotném baňkování.

Stále považuji za správné uvést a zopakovat poměrně často zmiňované limitace v uvedených meta-analýzách, a to celkově relativně nízká kvalita studií, vysoká míra zkreslení v jednotlivých experimentech a také často nevysvětlená heterogenita zahrnutých výsledků. Zdá se však, že při správném postupu baňkování není jen o placebo efektu, ale že opravdu může v některých situacích pomoci samo o sobě.

Závěr

Baňkování patří mezi alternativní léčebné postupy, které si postupně získává své místo také v západním pojetí léčebných postupů. Ačkoliv existuje poměrně velké množství studií zkoumajících baňkování, stále jsou výsledky tak trochu zahaleny v mlze vlivem nízké kvality studií a vysoké heterogenity výsledků.

Často vídávám baňkování na seznamu šarlatánských a zcela neúčinných metod, z druhého konce jsem se však nejednou setkal s přístupem, kdy je baňkování využíváno hned na prvním místě při 90 % obtíží. Ani jedno nevidím jako správné řešení. Ideální variantou se jeví použití kombinace baňkování a dalších metod v kombinaci s cvičením, které je vždy na prvním místě.

Z vlastní zkušenosti vím, že baňkování dokáže při vhodném použití usnadnit řešení dysbalancí či svalových bolestí, v některých případech může pomoci s regenerací. Na druhou stranu je jasné, že baňkování není všemocné a že v řadě případů ani není jeho použití vhodné.

Zdroje:

TROFA, David P., Kyle K. OBANA, Carl L. HERNDON, Manish S. NOTICEWALA, Robert L. PARISIEN, Charles A. POPKIN a Christopher S. AHMAD. The Evidence for Common Nonsurgical Modalities in Sports Medicine, Part 2: Cupping and Blood Flow Restriction. JAAOS: Global Research and Reviews[online]. 2020, 4(1)

KIM, Seoyoun, Sook-Hyun LEE, Me-Riong KIM, et al. Is cupping therapy effective in patients with neck pain? A systematic review and meta-analysis. BMJ Open [online]. 2018, 8(11)

MOURA, Caroline de Castro, Érika de Cássia Lopes CHAVES, Ana Carolina Lima Ramos CARDOSO, Denismar Alves NOGUEIRA, Hérica Pinheiro CORRÊA a Tânia Couto Machado CHIANCA. Cupping therapy and chronic back pain: systematic review and meta-analysis. Revista Latino-Americana de Enfermagem [online]. 2018, 26

BRIDGETT, Rhianna, Petra KLOSE, Rob DUFFIELD, Suni MYDOCK a Romy LAUCHE. Effects of Cupping Therapy in Amateur and Professional Athletes: Systematic Review of Randomized Controlled Trials. The Journal of Alternative and Complementary Medicine [online]. 2018, 24(3), 208-219

CHOI, Tae Young, Lin ANG, Boncho KU, Ji Hee JUN a Myeong Soo LEE. Evidence Map of Cupping Therapy. Journal of Clinical Medicine [online]. 2021, 10(8)

THAM, L.M., H.P. LEE a C. LU. Cupping: From a biomechanical perspective. Journal of Biomechanics[online]. 2006, 39(12), 2183-2193

EMERICH, M., M. BRAEUNIG, H.W. CLEMENT, R. LÜDTKE a R. HUBER. Mode of action of cupping—Local metabolism and pain thresholds in neck pain patients and healthy subjects. Complementary Therapies in Medicine [online]. 2014, 22(1), 148-158

MODIN, A., H. BJÖRNE, M. HERULF, K. ALVING, E. WEITZBERG a J.O.N. LUNDBERG. Nitrite-derived nitric oxide: a possible mediator of ‘acidic-metabolic’ vasodilation. Acta Physiologica Scandinavica [online]. 2001, 171(1), 9-16

AL-BEDAH, Abdullah M.N., Ibrahim S. ELSUBAI, Naseem Akhtar QURESHI, et al. The medical perspective of cupping therapy: Effects and mechanisms of action. Journal of Traditional and Complementary Medicine [online]. 2019, 9(2), 90-97