Efektivita osteopatické léčby

V České republice nemá osteopatická léčba zrovna na růžích ustláno. Mnoho lidí vůbec neví, o čem tento přístup vůbec je, a z těch, co vědí, ji část stále pokládá za jakési šarlatánství. Možná by změnili názor ve chvíli, kdy by zjistili, že se osteopatická medicína v USA dokonce učí na univerzitách (a vede ke stejně vysokému vzdělání jako medicína) a že o osteopatické léčbě každý rok vychází mnoho desítek vědeckých článků. Co to osteopatická léčba vlastně je, kde se používá a jak moc je efektivní v nápravě a odstranění bolesti?

Osteopatická léčba a chiropraxe – tak trochu opomíjená dvojčata

Kořeny osteopatické léčby sahají až do 19. století, kdy ji jako první začal praktikovat britský lékař Andrew Taylor Still. V té době věřil, že všechny choroby a zdravotní potíže jsou způsobeny nesprávnou polohou obratlů, které způsobují tlak na okolní tepny… Z dnešního pohledu je úsměvné, že by třeba taková chřipka byla způsobená tlakem obratlů na tepny, nicméně sama metoda se od té doby výrazně posunula a v současné době dokáže neoperativně řešit i takové potíže, které by jinak bylo třeba řešit chirurgicky.

Do podobné skupiny manipulativních technik řadíme také chiropraktické metody, které jsou v řadě případů velmi obdobné. Ačkoliv americká škola se je snaží ostře definovat a navzájem od sebe oddělit, ovšem v řadě evropských zemí tak trochu splývají do sebe. Jednotliví chiropraktici a osteopatičtí léčitelé se navzájem od sebe často liší: zatímco někteří spíše inklinují ke skoro až alternativní medicíně a akupunktuře, jiní se snaží držet vědeckého poznání a pracují podle ověřených studií a definovaných metod a diagnostických technik. A právě tato cesta jedna z těch, které věřím a když je vhodná, tak i praktikuji.

Kde se osteopatická léčba používá a jak je na tom s účinností?

Dřívější myšlenka, že osteopatickou léčbou můžeme léčit vše od astmatu až po infekční chorobu, je samozřejmě absurdní. Ve většině případů se však pracuje s diagnózami, které ať už přímo, či nepřímo, souvisí s polohou a správnou funkcí páteře. Jedná se nejčastěji o problémy s krční páteří, zamrzlé rameno, dále velmi často dokáže řešit bolesti bederní části páteře nebo problémy se sakroiliakálním (SI) skloubením. Jednou z důležitých úloh je také zvětšení rozsahu pohybu (ROM), což je často klíčové pro celkové řešení problému. A nutno dodat, že v mnoha případech je osteopatická léčba vysoce úspěšná a dokáže řešit i takové problémy, se kterými má i klasická medicína leckdy problém a postrádá přesně definovaný postup řešení.

Pěkný případ ohledně efektivity osteopatické léčby jsem se rozhodl ukázat na relativně nedávné španělské studii (Bustins et al., 2018), která se zaměřila na fungování osteopatů v běžné klinické praxi. Vědci v této studii vyzpovídali 314 pacientů od celkem 36 osteopatů ohledně průběhu a úspěšnosti léčby. Pacienti trpěli nejčastěji problémem s SI skloubením, každý pátý měl problém s krční páteří, potíže však měli třeba i s koleny, třísly, ramenem nebo s bederní páteří.

Od osteopatů se nejčastěji dočkali terapie zahrnující mobilizační techniky, nechyběly ani techniky měkkých tkání nebo oblíbený High Velocity Low Amplitude (HVLA), což patří mezi nejoblíbenější „čísla“ osteopatické medicíny. A jak to celé dopadlo?

  • Na začátku experimentu byla průměrná bolest na stupnici NRS 6, po poslední návštěvě osteopata to však bylo již jen 1,6. [Stupnice NRS se běžně používá pro číselné vyjádření bolesti. Používá se interval od 0 do 10, přičemž 0 znamená „žádná bolest“ a 10 „největší bolest, kterou si dokážu představit“]
  • Po dokončení léčby 94 % respondentů uvedlo, že se jejich problém zlepšil. 17 % jedinců označilo současný stav za „lepší než kdy dřív“.

Další problém si můžeme ukázat na léčbě postavení pánve, který byl popsán v německé studii Marxe ve vědeckém časopise Urologe. Zde se výzkumníci zabývali pacienty s prostatitidou, což je jedno z nejčastějších urologických onemocnění trápící nejčastěji muže od 50 let věku. Projevuje se bolestí při močení a celkově sníženou kvalitou života. Ačkoliv v některých případech toto onemocnění může být způsobeno bakteriální příčinou, častokrát je na vině spíše syndrom chronické pánevní bolesti. A to je přesně ten případ, kde se osteopatická medicína dá efektivně aplikovat.

Vědci ve studii pracovali celkem s 33 pacienty s prostatitidou, přičemž 20 z nich byla předepsána osteopatická léčba, zatímco dalším 13 bylo předepsáno pouze cvičení (kontrolní skupina). Pacienti ve skupině pod dohledem osteopatů docházeli na pravidelné konzultace celkem po dobu 5 týdnů, výsledky se dostavily ihned po dokončení léčby:

  • Ve skupině pod osteopatickou léčbou došlo ke zmírnění bolesti v průměru asi o 50 %, u kontrolní skupiny došlo ke zlepšení pouze v řádu jednotek procent.
  • Výrazného zlepšení bylo dosaženo také v kritériu celkové kvality života (QOL = Quality Of Life), kde bylo u skupiny léčené osteopatickou léčbou dosaženo zlepšení z počáteční hodnoty 4,40 na 1,85 (na stupnici od 1-10, kde menší číslo znamená „vyšší kvalitu života“). Kontrolní skupina se zlepšila pouze z počátečních 3,92 na konečných 3,85.

Dejte manipulativním technikám šanci

Osteopatická léčba i chiropraktické techniky již mají v dnešní době za sebou mnoho kvalitních vědeckých ověření ohledně jejich použitelnosti a účinnosti. V řadě případů se ukázalo, že při správném provedení tyto techniky dokáží řešit i takové problémy, které lze jinak řešit pouze operativním způsobem. Navíc současná doba nahrává i dalším pokročilým metodám, a tak je možné celkovou efektivitu osteopatické léčby navýšit dalšími metodami, jako je třeba baňkování, IASTM nástroje nebo pokročilá práce s fasciemi.

Vybírejte si však své trenéry, fyzioterapeuty a chiropraktiky pečlivě v závislosti na jejich předešlých zkušenostech, absolvovaných kurzech či recenzích předešlých pacientů. Ačkoliv rizika vážných zranění při nesprávné manipulaci jsou velmi nízká (udává se v průměru asi 1 z 20 000 případů), častěji vám hrozí nesprávné řešení problému, bolesti hlavy či únava. Svěřte se tak do péče odborníkům a uvidíte, že vaše problémy se dají efektivně řešit.

 

Zdroje:

Vickers A. and Zollman C. (1999). The manipulative therapies: osteopathy and chiropractic. ABC of complementary medicine

Bustins G. A. et al. (2018). Profile of osteopathic practice in Spain: results from a standardized data collection study. BMC Complementary and alternative medicine

Marx S. et al. (2009). Chronische Prostatitis/ chronisches Beckenschmerzsyndrom. Urologe

Moloney S. et al. (2019). Osteopathic Manipulative Medicine Considerations in Pelvic Pain. The Journal of the American Osteopathy Association

Hawker G. A. et al. (2011). Measures of adult pain: Visual Analog Scale for Pain (VAS Pain), Numeric Rating Scale for Pain (NRS Pain), McGill Pain Questionnaire (MPQ), Short‐Form McGill Pain Questionnaire (SF‐MPQ), Chronic Pain Grade Scale (CPGS), Short Form‐36 Bodily Pain Scale (SF‐36 BPS), and Measure of Intermittent and Constant Osteoarthritis Pain (ICOAP). Arthritis care and research

 

Autor: Martin Schmiedl

Comments:0

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *