Neoperativní řešení FAI syndromu – je možné se vyhnout operaci?

Neoperativní řešení FAI syndromu – je možné se vyhnout operaci?

Femoroacetabulární Impingement syndrom – zní to možná složitě, ale pokud vás trápí bolesti kyčelního kloubu a je vám 20–40 let, potom to dost pravděpodobně může být příčina vašich problémů. Čím je FAI syndrom způsobený a je možné jej řešit neoperativní terapií bez chirurgického zákroku?

Bolí mě kyčel: může to být FAI syndrom?

Může a také dost často bývá. Ovšem stále je FAI syndrom často nesprávně diagnostikován, resp. není odhalen a pokud k tomu není léčený, může z dlouhodobého hlediska vést třeba až k artróze. Právě špatná diagnostika je častým rysem případů FAI syndromu. Například ve studii Julie Stobert byl popsán případ, kdy pacient s FAI syndromem byl nesprávně diagnostikován, k odhalení FAI syndromu došlo až po 7 letech a následně byla nutná výměna kyčelního kloubu.

Jak se FAI syndrom projevuje? Velmi častá je bolest v oblasti kyčelního kloubu, ovšem často se vyskytuje také bolest hýždí, kolene nebo spodní části zad. Femoroacetabulární impingement syndrom následně spolehlivě odhalí rentgenový snímek, na kterém je patologie viditelná.

Dále existují specializované testy na odhalení FAI syndromu, mezi nejčastěji používané patří testy FABER nebo FADIR. Takže až budete u fyzioterapeuta či chiropraktika ležet a bude po vás chtít vykonat vleže různé pohyby v kyčelním kloubu v jednoduché sestavě, pravděpodobně vás zkouší na nějaký z těchto testů.

FAI syndrom: co to je a čím je způsobený?

Základní problém FAI syndromu = kloubní spojení kosti stehenní a kyčelní jamky není zcela kompatibilní. Alespoň do sebe nezapadá tak, aby při pohybu nedocházelo k bolesti. Jaký je důvod? Rozlišujeme dva základní:

  • Kloubní hlavice kosti kyčelní nemá sférický tvar, přebytečná část hlavice se dostává do kontaktu s hranou kloubní jamky a kontakt vyvolává bolest = Cam Impingement
  • Kloubní hlavice má správný sférický fyziologický tvar, ovšem kloubní jamka je příliš hluboká a její hrana se opět dostává do kontaktu s kostí stehenní = Pincer Impingement

A proč se to děje? Na to vědci do současné doby nemají jednoznačnou odpověď. Udává se, že sportovci mají asi 2–3krát vyšší riziko vzniku Cam impingementu, svou roli zde hraje také genetika či celkový životní styl.

Ovšem pokud už dojde k rozvoji FAI syndromu, je třeba jej řešit. Přecházení bolesti totiž příliš nepomáhá, a naopak může vést k rozvoji artrózy či k degenerativním změnám na kyčelním kloubním spojení. A tomu je vhodnou terapií možné předejít!

Léčba FAI syndromu – čeká mě operace?

Operativní léčba FAI syndromu se v dnešní době stává pro chirurgy takřka denním chlebem. Velmi často používanou metodou je například artroskopie kyčelního kloubu, která je v porovnání s ostatními metodami relativně málo invazivní. Chirurgicky léčený FAI syndrom poskytuje velmi dobré výsledky, čehož si můžeme všimnou například ve studii Jägera et al., kde všichni pacienti po chirurgické léčbě dosáhli odstranění bolesti.

I přesto ne všechny cesty léčby FAI syndromu vedou k chirurgické cestě. Někteří pacienti z různých důvodů preferují nejprve neoperativní konzervativní léčbu, a i přesto, že v řadě případů není tak účinná, se ukazuje, že v některých případech dokáže sama o sobě i bez chirurgického zákroku vést ke zmírnění bolestí. Jak toho dosáhnout a jaká je úspěšnost?

Konzervativní léčba FAI syndromu – jaké výsledky můžeme čekat?

Neoperativní konzervativní léčba je druhou možností, jak se postavit FAI syndromu. V takovém případě vás čeká několik sezení s fyzioterapeutem či chiropraktikem a budete pracovat na posílení svalů, na kompenzačních cvicích či na manuálních technikách, které se zaměřují na měkké tkáně v okolí kyčelního kloubu.

Nabízím několik důvodů, proč konzervativní léčba může být (minimálně v první fázi terapie) vhodnějším řešením oproti operativnímu zákroku:

  1. Častou příčinou problémů s kyčelním kloubem je oslabené svalstvo v okolí kyčelního kloubu. Posílení svalstva v dané oblasti může vést k vyšší stabilitě kyčelního kloubu, a především k odstranění samotné příčiny bolesti. Chirurgický zákrok však v tomto případě neřeší příčinu, ale pouze následek.
  2. V některých případech je příčina způsobená strukturálními abnormalitami v kyčelním kloubu, které lze odstranit manuálními technikami bez nutnosti chirurgického zákroku.
  3. Konzervativní léčba je bezpečná a problém nezhoršuje. Z mého pohledu je proto pro většinu osob výhodná minimálně v prvních měsících po nálezu jako jednoduchá možnost odstranění bolesti.

A co na to vědecké studie a odborné články?

Pokud jde o vědecké studie zabývající se konzervativní léčbou FAI syndromu, rozhodně se nejedná o žádný zlatý důl. Kvalitních studií je málo, a tak je třeba stále více experimentů pro nastavení optimální terapie pro neoperativní řešení této patologie. I přesto se někteří vědci tímto tématem zabývají, a tak jsem se rozhodl představit některé z provedených studií:

  • Emara et al., 2011: V této studii testovali 37 pacientů s FAI syndromem v průměrném věku 33 let. Všichni pacienti absolvovali neoperativní terapii bez chirurgického zákroku. U 33 pacientů došlo k významné úlevě od bolesti, u 4 pacientů neoperativní léčba nepomohla a bylo potřeba chirurgického zákroku.
  • Hunt et al., 2012: I zde byli testováni pacienti s FAI syndromem, celkem se studie zúčastnilo 52 osob s problémy s kyčelním kloubem, u 18 byl nalezen FAI syndrom. Celkem 35 % z léčených pacientů neoperativní léčbou FAI syndromu uspělo, u zbylých 65 % byla následně nutná operativní léčba. Pokud jde o celou skupinu pacientů s kyčelními bolestmi (celkem 52 osob nejen s FAI syndromem), konzervativní léčba uspokojila 23 z nich.
  • Yazbek et al., 2011: Zde se vědci zaměřili pouze na 4 pacienty v průměrném věku 25 let, kteří trpěli bolestmi v oblasti kyčelního kloubu. Zaměřili se především na posílení svalů v dané oblasti, optimalizaci kyčelního rozsahu pohybu a došli k závěru, že všichni účastníci studie pozorovali snížení bolesti. Zároveň u těchto pacientů došlo k posílení kyčelních flexorů (o 1–39 %), abduktorů (o 18–56 %) a extenzorů (o 68–139 %).
  • Wright et al., 2016: V této studii bylo testováno 15 pacientů s FAI syndromem pomocí konzervativní léčby. Vědci došli k závěru, že i konzervativní léčba může vést ke zlepšení symptomů FAI syndromu. Zároveň ukázali, že od bolesti pomáhá jak cvičení (práce na posílení svalů v okolí kyčelního kloubu) tak manuální techniky – zlepšení v podobě skóre bolesti od 0 do 100 (100 představuje největší bolest) je znázorněno na grafu:

Na základě dostupných studií je jasně vidět, že i konzervativní léčba má smysl a není jen oddalováním operativních zákroků. V některých případech k nim totiž vůbec nemusí dojít. Proto vždy doporučuji zahájit terapii FAI syndromu pomocí konzervativních technik, nejlépe pomocí kombinace cvičení, manuálních technik vč. pomůcek a teprve až následně, v případě, že bolest neustupuje, nastoupit k operativní léčbě.

 

 

 

Autor: Martin Schmiedl

Zdroje:

Wright, A. A., Hegedus, E. J., Taylor, J. B., Dischiavi, S. L., & Stubbs, A. J. (2016). Non-operative management of femoroacetabular impingement: A prospective, randomized controlled clinical trial pilot study. Journal of Science and Medicine in Sport 19:9

Julia Stobert et al. (2015). Femoroacetabular Impingement: A Retrospective Case Study With 8-Year Follow-Up. Journal of Chiropractic medicine

Yazbek PM, Ovanessian V, Martin RL, Fukuda TY. Nonsurgical treatment of acetabular labrum tears: a case series. J Orthop Sports Phys Ther. 2011;41(5):346353.

Jager M, Wild A, Westhoff B, Krauspe R. Femoroacetabular impingement caused by a femoral osseous head-neck bump deformity: clinical, radiological, and experimental results. J Orthop Sci. 2004;9(3):256-263.

Hunt D, Prather H, Harris Hayes M, Clohisy JC. Clinical outcomes analysis of conservative and surgical treatment of patients with clinical indications of prearthritic, intra-articular hip disorders. Pm r. 2012;4(7):479-487.

Emara K, Samir W, Motasem el H, Ghafar KA. Conservative treatment for mild femoroacetabular impingement. Journal of orthopaedic surgery (Hong Kong). 2011;19(1):41-45.

Chakraverty, J. K., & Snelling, N. J. (2012). Anterior hip pain – Have you considered femoroacetabular impingement? International Journal of Osteopathic Medicine 15:1

Wall, P. D. H., Fernandez, M., Griffin, D. R., & Foster, N. E. (2013). Nonoperative Treatment for Femoroacetabular Impingement: A Systematic Review of the Literature. PM&R 5:5