Před několika sty lety by infekce podobná té letošní pronikla světem a nikdo by si toho dost možná ani nevšiml. Předčasná úmrtí byla totiž v té době běžná a virus SARS-CoV-2 by zapadl do sbírky jednoho z X dalších nakažlivých virů s potenciálem zabít.

Dneska už je ale situace diametrálně odlišná. Žijeme v době, ve které má lidský život obrovskou cenu. V době, kdy si nikdo ve vyspělém světě nedovolí nechat lidi umírat předčasně. Opatření proti šíření nemoci covid-19 se přijímají všude a jsou nezbytná. Některým zemím se to daří lépe, jiným (třeba nám) o trochu hůře. Bez nich by to ale nešlo.

Často slýchávám, že lidé neumírají na „koronavirus“, ale pouze s ním, takže je vlastně neškodný. To je ale dost nešťastná formulace, protože mnoho lidí, kteří zemřeli „pouze“ s ním, by bez něj nezemřelo. A propos, už jste někdy slyšeli, že by někdo říkal, že pacient s AIDS nezemřel NA virus HIV, ale S NÍM? Já tedy ne. A přitom jde o stejný princip…

Ono se stačí podívat na grafy Českého statistického úřadu. V nejhorších podzimních týdnech pandemie v Česku umíralo asi 2x více lidí, než kolik ve stejnou dobu umřelo v průměru za posledních 5 let. Data z prosince 2020 nebudou o moc lepší. K tomu všemu je třeba si uvědomit, že to všechno se děje i přesto, že máme většinu služeb zavřenou či nějakým způsobem omezenou.

Imunitní systém a koronavirová infekce

Zjednodušeně řečeno, lidská imunita útočí na všechno, co je jí cizí. Pokud se do těla dostane virus SARS-CoV-2, nějakou dobu trvá, než imunitní systém najde způsob, jak virus zneškodnit. Několik dní, během kterých se virus množí o sto šest a šíří se tělem.

Ve většině případů ale nakonec tělo najde způsob, jak virus porazit. Při prvním nakažení je to díky nespecifické imunitě, přičemž hlavní úlohu zde hrají tzv. Interferony typu I. Při opakované nákaze již na covid-19 může fungovat specifická imunita (paměťové buňky) zprostředkovaná B a T lymfocyty.

Problémem zůstává ta malá frakce lidí, u které je souboj s virovou infekcí obzvlášť těžký. Protože pokud se nakazí milion lidí, tak i malé 1 % úmrtnosti vede k číslu 10 000 úmrtí. Deset tisíc lidských životů – za to už má smysl bojovat, ne?

Jak fungují mRNA vakcíny?

Virus SARS-CoV-2 má na svém povrchu proteinové výběžky, určitě už jste je schematicky viděli v televizi. Pro koronavirus jsou tyto výběžky velmi důležité, jelikož právě díky nim je tolik nakažlivý. Vedle toho si koronavirus v sobě nese tzv. RNA, což je jakási „kuchařka“ na tvorbu všech vlastních proteinů včetně již zmíněných výběžků. Právě díky tomu se v těle hostitele dokáže množit a šířit.

Při vývoji vakcíny se vědci rozhodli, že právě na tyto výběžky je výhodné z pohledu imunitního systému útočit. Proto si ze sekvence RNA vybrali pouze tu část, která kóduje „recept“ na povrchové proteiny. Vytvořili z ní tzv. mRNA, což už je konkrétní návod na výrobu těchto proteinových výběžků. A právě to je ta slavná vakcína od Pfizeru s BioNTechem nebo od Moderny.

Do těla se tedy vakcínou žádný virus nedostane. Dostane se tam pouze návod, jak poskládat proteinové výběžky, které jsou na povrchu SARS-CoV-2. A jelikož jsou pro imunitní systém cizí, okamžitě se stávají terčem útoku. Tento souboj je ale pro imunitní systém nesrovnatelně jednodušší oproti souboji s kompletním virem, díky čemuž skončí vítězně pro imunitní systém. Výsledkem jsou paměťové buňky, které již umí zneškodnit proteinové výběžky, které se nachází na povrchu SARS-CoV-2.

A jen pro ujištění, mRNA z vakcíny proti koronaviru se nemůže dostat do jádra našich buněk, kde se nachází DNA. Proto ji vakcína nemůže měnit ani jakkoliv ovlivňovat.

Jak je možné, že se vakcína vyvinula za rok?

Testování z dřívějších let proti SARS-CoV přineslo důležitá data i pro vývoj vakcíny SARS-CoV-2. I díky tomu mohl být vývoj takto rychlý. Důležitá byla také finanční podpora, kterou dostaly některé farmaceutické společnosti pro paralelizaci vývoje vakcíny.

Pro nás je ale nejdůležitější, že i přes velké nároky na rychlost byly dodrženy všechny standardní fáze vývoje vakcíny. Stejně tak FDA předem oznámila, že nebudou přijaty žádné kompromisy, pokud jde o efektivitu a bezpečnost.

Otázky do budoucna

Vakcínu máme, stále ale ještě není dobojováno. Stojíme před řadou dosud nezodpovězených otázek, které budeme v budoucích měsících řešit. Proto si myslím, že je potřeba zmínit i tyto aspekty:

• Zamezí vakcína šíření SARS-CoV-2? Vakcína zaručuje ochranu před propuknutím nemoci covid-19, to ale automaticky neznamená, že se virus nebude v populaci dále šířit.
• Jak dlouho vydrží imunita získaná z vakcíny? Například účinnost vakcíny od firmy Pfizer a BioNTech se testovala jen krátkou dobu po přeočkování, je proto otázkou, jak dlouho tato imunita vydrží v dalších letech.
• Nemůže SARS-CoV-2 mutovat? Samozřejmě může a dělá to, ovšem prozatím se zdá, že jde o relativně stabilní virus. Otázkou zůstává, jak se bude chovat pod selektivním tlakem (v době po vakcinaci).

Těch otázek je celá řada. Nejde ovšem o důvody, proč se vakcíně vyhýbat. Pokud by totiž byly o bezpečnosti podání vakcíny jakékoliv pochybnosti, jsem přesvědčen, že by v EU nemohla být schválena a masově podávána.

Konspirační teorie

Celou problematiku pandemie koronaviru dále komplikují četné konspirační teorie, které z něj dělají hotové spiknutí. Slyšel jsem už takové věci, jakože je vakcína ve skutečnosti čip, že je netestovaná, že je celý SARS-CoV-2 vyvinutý zlými Američany nebo že jehla s vakcínou pro Andreje Babiše vlastně vůbec neměla jehlu.

Ono se ani není čemu divit, zprávy týkající se konspiračních teorií jsou podle některých zjištění až 6x více sdílené oproti těm klasickým. Možná jsou zábavnější a dobrodružnější, ale v každém případě jsou nebezpečné.

Někdy je vyvrácení jednoduché, například protokoly o testování vakcíny od Pfizeru lze dohledat velmi snadno (například zde v odkazu), stejně tak existuje fotka, kde je při očkování Babiš zachycen s jehlou. To, že si někdo vybral zrovna fotku, kde jehla není vidět, je jen jednoduchá manipulace, která může v konečném důsledku stát mnoho životů. Takové příspěvky mají tisíce sdílení a opravdu můžou odradit i rizikovou skupinu proti očkování a ve výsledku jim pak způsobit velké zdravotní problémy či smrt.

Některé věci ale dokázat nejdou. Jak chcete dokázat, že vakcína není dílem amerických vědců? Je to stejné, jako není možné dokázat, že neexistuje peklo plné čertů v čele s Luciferem. To zkrátka nejde. Správný postup je opačný – pokud má někdo podezření, že by to tak mohlo být, měl by to dokázat. Do té doby ale musí platit nulová hypotéza = Američané koronavirus nevyvinuli, čerti neexistují.

Závěrem

Chci se vrátit k práci, která mě baví a kterou teď bohužel nemohu naplno vykonávat. Ovšem ne za cenu toho, že se virus rozšíří a nechá za sebou tisíce mrtvých. Věřím, že díky účinné vakcíně se to v roce 2021 podaří. Komu jinému také věřit, když ne těm nejchytřejším mozkům na světě?

Zdroje:

BLOOM, Barry R., Glen J. NOWAK a Walter ORENSTEIN. “When Will We Have a Vaccine?” — Understanding Questions and Answers about Covid-19 Vaccination. New England Journal of Medicine. 2020, 383(23), 2202-2204

SREEPADMANABH, M, Amit Kumar SAHU a Ajit CHANDE. COVID-19: Advances in diagnostic tools, treatment strategies, and vaccine development. Journal of Biosciences. 2020, 45(1)

LEDFORD, Heidi, CYRANOSKI, David a VAN NOORDEN, Richard. The UK has approved a COVID vaccine – here’s what scientists now want to know. Nature. 2020

ALEXANDROVA, Radostina, Pencho BEYKOV, Dobrin VASSILEV, Marko JUKIĆ a Črtomir PODLIPNIK. The virus that shook the world: questions and answers about SARS-CoV-2 and COVID-19. Biotechnology & Biotechnological Equipment. 2021, 35(1), 74-102