Role fascií v bolestech po operaci kyčelního kloubu

Operace kyčelního kloubu zahrnující výměnu kloubní hlavice za endoprotézu je v současné době stále častějším operačním zákrokem. Operace je způsobená opotřebením kloubu či úrazem dané oblasti a doporučuje se typicky v případech, kdy bolest kyčelního kloubu výrazně zasahuje do kvality života (chronická bolest, buzení během noci aj.). Výzkumy ovšem ukazují, že ani v případě operace nemusí ve všech případech dojít k úlevě od bolesti. Čím je to způsobené a mohou v tomto procesu hrát roli povrchové a hluboké fascie?

Přetrvávající bolest po zákroku kyčle – mohou za to měkké tkáně?

V některých případech se může stát, že výměna kyčelního kloubu v rámci operačního zákroku nevede k odstranění bolesti v oblasti kyčle. V řeči čísel to podle vědců může být asi 10 % případů. Dokonce více než čtvrtina z osob, které ve své aktivní kariéře podstoupily výměnu kyčelního kloubu, se po zákroku nedokázala vrátit ke své původní sportovní výkonnosti. Nemusí to ale být nutně chyba v rámci zákroku jako takovém, v některých případech se totiž bolest projevuje i po jinak zcela úspěšném zákroku. Mezi hlavní příčiny těchto přetrvávajících problémů patří nestabilita v kloubu, nedostatek fixace nebo poškození měkkých tkání.

Právě ono poškození měkkých tkání je v současné době hojně diskutovaným tématem, jelikož stále neexistuje všeobecná shoda na tom, jaké z měkkých tkání mohou být příčinou těchto bolestí a přetrvávajících problémů. Je zřejmé, že pocity vnímané bolesti vychází především z inervace jednotlivých tkání, a proto se podobným principem věnovala tomuto tématu i Carla Stecco se svým vědeckým týmem z italské Padovy. Cílem jejího bádání bylo zjistit rozsah inervace u jednotlivých tkání včetně analýzy průměru a hustoty jednotlivých nervových sítí v dané tkáni. A jak to celé dopadlo?

Povrchové a hluboké fascie jsou bohatě inervovány!

Na základě analýzy Schwannových buněk vědci došli k zajímavým výsledkům. Nejhustěji inervovaná měkká tkáň v dané oblasti je samozřejmě kůže, ovšem na dalších místech se z hlediska hustoty zastoupení nervové tkáni umístily fascie. Právě tyto tkáně se stále rostoucí popularitou proto mohou mít poměrně významný vliv na pocit bolesti po operaci, jelikož pokud během zákroku dojde k jejich částečnému poškození, bolest v dané oblasti přetrvává (ovšem v tomto případě již je příčina bolesti jako takové odlišná).

Graf hustoty zastoupení nervové tkáně v jednotlivých tkáních si můžeme zobrazit na následujícím obrázku, který číselně popisuje výše uvedený fenomén:

Zdravá šlacha tvoří základ pro práci svalů

Další důležitou měkkou tkání, která při zákroku jako takovém nesmí být poškozena, je šlacha umožňující upnutí jednotlivých svalů ke kostem. Z hlediska cítění bolesti šlacha dost pravděpodobně není tím místem, které by činilo po zákroku problémy (šlacha je inervována z méně než 0,1 % plochy a hustota nervových zakončení je zde jen pouze asi 11 na centimetr čtvereční, ale šlacha slouží jako důležitá tkáň pro samotnou biomechaniku jednotlivých svalů. Z toho důvodu nesmí být šlacha při operačním zákroku poškozena, jelikož by to mohlo vést ke snížení pohybových možností daného jedince.

Měla by se pozornost soustředit více na fascie?

Autoři této nedávné studie uzavírají toto téma několika doporučeními a shrnutím. V prvé řadě doporučují v souladu s předešlými doporučeními ponechání vazů v dané oblasti a místo jejich odstranění navrhují jejich sešití. Klíčovým poznatkem tohoto experimentu však zůstává zjištěná hustá síť nervových zakončení v povrchových a hlubokých fasciích, přičemž je možné, že právě poškození těchto do současné doby často přehlížených tkání může být zdrojem bolestí a nepříjemností po operaci a výměně kyčelního kloubu.

 

Autor: Martin Schmiedl

 

 

Zdroje:

Ackland GL, Minto G, Clark M, et al. Autonomic regulation of systemic

inflammation in humans: a multicenter, blinded observational cohort

study. Brain Behav Immun. 2018;67:4753.

Ackland GL, Minto G, Clark M, et al. Autonomic regulation of systemic inflammation in humans: a multi‐center, blinded observational cohort study. Brain Behav Immun. 2018

Corradini C, Bosizio C, Moretti A. Algodystrophy (CRPS) in minor orthopedic surgery. Clin Cases Miner Bone Metab. 2015;12(supp. 1): S21‐S25.

Foss NB, Kristensen MT, Kehlet H. Prediction of postoperative morbidity, mortality and rehabilitation in hip fracture patients: the cumulated ambulation score. Clin Rehabil. 2006;20(8):701‐708.

Thorpe CT, Screen HR. Tendon structure and composition. Adv Exp Med Biol. 2016;920:3‐10.

Fede C, Porzionato A, Petrelli L, et al. Fascia and soft tissues innervation in the human hip and their possible role in post‐surgical pain. J Orthop Res. 2020;38: 1646–1654

Comments:0

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *