Thorakolubální fascie a bolest bederní páteře

Bolest v dolní části zad – tak to je problém, který si během života vyzkouší většina z nás. Ti méně šťastní si jej zažijí hned na několik měsíců, v takovém případě mluvíme o chronické bolesti zad. Čím je ale ve skutečnosti způsobená a jak je možné, že i v současné době máme tolik problémů s její diagnostikou a s nastavením vhodné léčby?

Chcete vyléčit bolest zad? Hledejte její příčinu

Problémy s páteří a se správným držením těla jsou dneska všude okolo nás. Někdo se k nim dopracuje shrbeným postojem, jiný nesymetrickým zatížením či přetěžováním. Udělá se pár rentgenových snímků či magnetická rezonance, odhalí se problémy s ploténkami a zařadí se vhodná léčba. V podstatě rutinní práce, zdálo by se.

Co ale když na snímcích nic patologického není? Co když jsou ploténky přesně tam, kde mají být, žádný jiný nález není identifikovaný a i přesto – záda v oblasti bederní páteře stále nepříjemně bolí. Na vině může být i něco jiného než problémy s ploténkami či se zkrácenými svaly – mohou to totiž být fascie, konkrétně ta thorakolumbální.

Seznamte se s fasciemi, tkáněmi, které jsou možná mnohem důležitější, než jsme si dříve mysleli

Fascie jsou tvořeny fibroblasty a v těle tvoří neuvěřitelně složitou síť obalující všechny svaly a šlachy. V jejich jednotlivých buňkách se produkuje kolagen a kyselina hyaluronová a v principu by se dalo říct, že je to právě tento komplex fascií, který drží celé tělo pohromadě. Proto je někdy až smutné, jak málo se o nich ví a co víc – jak málo se berou fascie do úvahy při řešení bolestí a zdravotních indispozicí. Ukazuje se totiž, že i tato tkáň, která byla po dlouhou dobu považována snad jen za takovou „výplň“, nejen že může být vysoce funkční, ale může také sama o sobě signalizovat bolest.

Řeč je o lumbodorzální fascii, tuhém útvaru, který je napnutý v oblasti bederní páteře. Už před více než 50 lety byla tato fascie ve středu vědeckého zájmu a bylo o ní publikováno hned několik studií, které se zabývaly bolestmi zad. V současné době dochází k takovému znovuobjevení této zapomenuté tkáně, a to ve velkém stylu se zapojením moderních technologií, jako je například strukturní analýza na elektronovém mikroskopu. A věřte nebo ne, překvapivě se zjišťuje, že právě tato fascie nám toho o bolestech zad v bederní části páteře může mnoho prozradit.

Jakou roli hraje thorakolubální fascie v bolestech zad?

Thorakolumbální fascie je sice tuhá struktura, ale rozhodně ne nepohyblivá. U zdravých jedinců se po zádech „klouže“ díky přítomné kyselině hyaluronové a umožňuje tak vysokou pohyblivost dané oblasti. U osob s chronickou bolestí zad to však je jinak. Zde je thorakolumbální fascie podstatně méně mobilní a může tak být sama o sobě původcem bolesti u pacientů s bolestmi zad. Může za to nedostatek pohybu? Zánětlivé procesy? Sedavé zaměstnání? Vědci zvažují všechny tyto možnosti, ale prozatím musíme stále počkat na více studií, které nám prozradí více o kauzalitě tohoto problému.

Zaměřme se nyní na samotnou thorakolumbální fascii jakožto zdroj bolesti. Jak je možné, že tato tkáň dokáže generovat bolest?

Vědci nabízejí tři možná vysvětlení:

  1. Mikrotrhliny na fascii jako takové mohou samy o sobě dráždit nervová zakončení na fascii, čímž přímo signalizují bolest v dolní části zad. Tímto vysvětlením je možné zdůvodnit zánětlivé prostředí v dané oblasti či třeba přetížení bederní části zad.
  2. Tkáňová restrukturalizace může snížit přirozený práh bolesti v dané oblasti, čímž opět dochází k nepříjemnému signalizování bolesti. Tímto způsobem lze vysvětlit například bolest zad způsobenou nedostatkem pohybu a sedavým zaměstnáním, jelikož při takovém životním stylu dochází v dané oblasti ke „zmnožení“ fascií a je potřeba fascii tzv. rozklouzat v daném řetězci, kdy třením vytvoříme lokální zvýšení teploty nad 40° a tím i lokálně zánět, který nám zvyšuje produkci kyseliny hyauloronové.
  3. Bolest v dolní části zad signalizovaná thorakolumbální fascií může být také způsobená patologií v jiné části těla, která je inervována stejným nervovým segmentem. V takovém případě je třeba odhalit samotný zdroj problému a následně na něm pracovat (tzv. řetězení problému).

Tak a teď co s tím!

Pokud jde o chronickou bolest v dolních částech zad způsobenou  fascií, zde je výzkum celé problematiky teprve na začátku. Zdá se ovšem, že lví podíl na vzniku celého problému má absence a nedostatek pohybu, jedna z nejlepších prevencí proto zní – hýbejte se! Ať už je to jízda na kole, cvičení nebo pravidelné procházky, každý druh pohybu se počítá. Světová zdravotnická organizace nám doporučuje každý týden strávit 150 minut pohybem, snažme se to tedy dodržovat a v ideálním případě třeba ještě pár minut přidat.

A co dělat, pokud nás bolest trápí již delší dobu? Zde stále neexistuje jednoznačná shoda, jelikož zatímco řada fyzioterapeutů je přesvědčena, že by měly být preferovány manuální techniky, existují také rozsáhlé studie, které ukazují, že z dlouhodobého hlediska je efektivnější aktivní cvičení vhodných cviků.

Já osobně mám nejlepší zkušenosti s kombinací těchto dvou přístupů, kdy využívám jak manuálních technik pro nápravu a odstranění bolesti, tak cvičení pro kompenzaci a posílení oslabených svalů. Podobný přístup se koneckonců také ukázal vysoce efektivním ve studii Balthazarda z roku 2012, kde se bolest u pacientů již po 4–8 týdnech zmírnila téměř o 50 %:

Ovšem neusínejte na vavřínech – zmírnění bolestí po cílené rehabilitaci není signál k tomu, abyste cvičit přestali. To samozřejmě může vést k tomu, že se bolest vrátí, což samozřejmě nechcete. Myslete na to, že každá bolest má svou příčinu a nedostatek pohybové aktivity může být jednou z nich. Proto se zaměřte na pravidelný pohyb a kvalitní stravu, což patří mezi jedny z nejdůležitějších věcí, co pro zdraví svého pohybového aparátu můžete udělat.

Zdroje:

Balthazard P. et al. (2012). Manual therapy followed by specific active exercises versus a placebo followed by specific active exercises on the improvement of functional disability in patients with chronic non specific low back pain: a randomized controlled trial. BMC Musculoskeletal Disorders

Coulter I. D. et al. (2018). Manipulation and mobilization for treating chronic low back pain: a systematic review and meta-analysis. The Spine Journal

Wilke J. et al. (2017). The Lumbodorsal Fascia as a Potential Source of Low Back Pain: A Narrative Review. BioMed Research International

  1. M. Langevin et al. (2011). Reduced thoraco lumbar fascia shear strain in human chronic low back pain. BMC Musculoskeletal Disorders

 

Autor: Martin Schmiedl

Comments:0

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *