Příčný břišní sval známý spíše jako m. transversus abdominis možná neznáte. Ve skutečnosti jde ale o jeden z nejdůležitější svalů břišního svalstva, který pomáhá udržovat stabilitu a oporu silného trupu. Jde také o jeden z klíčových svalů soustavy, která je ve fitness světě známá spíše pod pojmenováním „core“. Do tohoto klubu navíc patří ještě svaly pánevního dna, bránice a vzpřimovače páteře.

Zpět ale k příčnému břišnímu svalu. Proč se o něm více nemluví? Jde totiž o sval v nejhlubší vrstvě břišní stěny, který je dále překrytý vnitřními a vnějšími šikmými břišními svaly a přímým břišním svalem. Jednoduše řečeno – není vidět. V tomto článku vám ale ukážu, že o to víc je jeho funkce důležitá.

Jeden z nejdůležitějších svalů pro stabilizaci trupu

Páteř rozhodně nepatří mezi nejstabilnější části lidského těla. Mezi jednotlivými dvojicemi pravých (volných) obratlů existuje poměrně značná flexibilita, a tak pokud by páteř nebyla fixována dalšími částmi těla, sesypala by se jako domeček z karet.

Jenomže ve skutečnosti páteř stabilní je a vy už nejspíš tušíte, že m. transversus abdominis v tom má prsty. To vyplývá už z jeho samotné lokalizace – začíná na obratlích bederní páteře, žebrech a pánvi, horizontálně se táhne frontálním směrem a vyplňuje prostor mezi pánví a dolními žebry, až se nakonec upíná do fascií přímého břišního svalu.

Jak už asi tušíte, jedná se o sval, který umožňuje stabilizovat trup z frontální a laterální strany našeho těla. V místech, kde se nevyskytují žádné „tuhé“ části k uchycení, v místech, kde tento sval musí nahrazovat funkci kostry.

Příčný břišní sval pracuje ještě předtím, než se pohnete

Již poměrně dlouhou dobu je známo, že svaly umožňující pohyb v určitém směru (agonisté) jsou aktivovány ještě předtím, než začnete vykonávat příslušný pohyb. Podobné experimenty byly ukázány na příkladě flexe a extenze trupu, kdy vědci naměřili, že příčný břišní sval a vzpřimovače páteře byly aktivovány ještě předtím, než byl zaznamenaný pohyb flexe a extenze v trupu.

O něco novější jsou experimenty vědců Paula Hodgese a Carolyn Richardson, kteří podobné experimenty posunuli na novou úroveň. Ve svých několika odborných pracích z roku 1997 ukázali následující:

• Příčný břišní sval je aktivovaný přibližně 100 milisekund před začátkem vlastního pohybu dolní končetiny.
• Příčný břišní sval je aktivovaný přibližně 30 milisekund před začátkem vlastního pohybu horní končetiny.

Obrázek je převzatý ze studie Hodges et al. (1997). Na obrázku je zaznamenána aktivita m. transversus abdominis ze třech nezávislých elektrod zaznamenávajících EMG záznam. Počátek pohybu je na okraji zcela vpravo, 100 ms po aktivaci svalu.

Přitom příčný břišní sval rozhodně není agonista pro abdukci horní ani dolní končetiny (těmi jsou svaly deltový a hýžďové). Tím vědci potvrdili důležitou roli příčného břišního svalu ve stabilizaci páteře. Pokud totiž dochází ke snížení stability těla pohybem či vychýlením končetiny ze své původní polohy, příčný břišní sval přebírá funkci stabilizátora a páteř aktivně podpírá. Právě touto prací odstartoval poměrně široký zájem ve fitness veřejnosti o pojmy jako „core“, „stabilizace trupu“ a další.

Ve svých pracích vědci nadále diskutují, na jakých faktorech časový interval mezi aktivací svalu a vlastním pohybem závisí. Časový odstup je tím větší, čím větší síla na končetinu působí, čím rychleji se končetina pohne a čím větší snížení stability při pohybu nastane. Z toho důvodu je příčný břišní sval aktivován při pohybu dolní končetiny několikanásobně dříve než v případě pohybu horní končetiny.

Co si z toho odnést?

Příčný břišní sval patří mezi klíčové svaly středu těla, pomáhá udržovat stabilní trup a fixovat páteř při pohybech. Z toho důvodu je jeho aktivace zcela zásadní pro efektivní přenos síly mezi středem těla a končetinami konajícími pohyb.

Pakliže máte bilaterální bolest např. kolen, tak je vhodné otestovat i m. transversus abdominis, který často může za bolesti na obou nohách, když na nich nebyl žádný úraz. Zde je např, ukázka, jak za omezený rozsah pohybu v krku může nefunkční transversus abdominis. Po jeho aktivaci byl rozsah opět plný.

Silný a aktivovaný příčný břišní sval je základem úspěchu nejen při silových výkonech (silové cviky v posilovně), ale také pro běžné pohyby během dne a pro zdravá a nebolavá záda. Jeho cílenou aktivaci lze trénovat dýchacími cviky pomocí bránice či speciálními cviky pod dohledem zkušeného trenéra či fyzioterapeuta.

Zdroje:

SELKOW, Noelle M., Molly R. ECK a Stephen RIVAS. TRANSVERSUS ABDOMINIS ACTIVATION AND TIMING IMPROVES FOLLOWING CORE STABILITY TRAINING: A RANDOMIZED TRIAL. International Journal of Sports Physical Therapy [online]. 2017, 12(7), 1048-1056

HODGES, P.W. Is there a role for transversus abdominis in lumbo-pelvic stability? Manual Therapy [online]. 1999, 4(2), 74-86

HODGES, Paul W a Carolyn A RICHARDSON. Contraction of the Abdominal Muscles Associated With Movement of the Lower Limb. Physical Therapy [online]. 1997, 77(2), 132-142

Hodges PW, Richardson CA 1997b Feedforward contraction of transversus abdominis is not in¯uenced by the direction of arm movement. Experimental Brain Research 114: 362±370

Bouisset S, Zattara M. A sequence of postural adjustments precedes voluntary movement. Neurosci Lett. 1981;22:263-270.

Friedli WG. Hallet M, Simon SR. Postural adjustments associated wth rapid voluntary arm movements, 1: electromyographic data J Nultrol A’mrosurg Psythzatry. 1984;47:611-622.

kuin AS, Latash ML. Directional specificity of postural muscles in ked-folward postural reactions during fast voluntary arm movements. b;x) Bruin Res. 1995; 103:323-332.

Autor: Martin Schmiedl